Pro mnohé prodejce a producenty potravin je nejjednodušší přebývající potraviny vyhodit. V odpadech tak končí tuny jídla. Přitom u nás žije mnoho lidí, kterým by vyhozené jídlo pomohlo v jejich nepříznivé sociální situaci. Vedle sociálního rozměru má záchrana potravin i ekologický aspekt. Ubyde mnoho odpadu, který by jinak končil na skládkách.
Potravinové banky jsou mezičlánkem, který zamezuje plýtvání. Jídlo přebírají od prodejců a následně jej rozdělují odběratelským organizacím. Ty je pak předají přímo konkrétním lidem. Na posílení logistické infrastruktury byla zaměřená dotační výzva z Operačního programu Životní prostředí, ve které nově získalo podporu dalších sedm projektů.
S pomocí dotačních peněz se rozšíří skladovací kapacity a distribuční možnosti potravinových bank takřka v celé republice. „Celkem rozdělíme 174 milionů korun, které půjdou na sedm projektů potravinových bank. Lepší logistické zázemí získají například banky v Libereckém, Ústeckém či Jihočeském kraji, v plánu je také vybudování centrálního skladu potravinové pomoci, který bude sloužit celé republice,“ uvádí ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman
Pro neziskové potravinové banky to znamená výrazné posílení kapacit. „V současné chvíli je to tak, že nemáme dostatečné skladové prostory. Ty, co máme, si draze pronajímáme, a musíme do nich investovat, aby byly vhodné pro skladování potravin. Dotace nám dovolí mít vlastní prostory, což nám umožní získávat více potravin a efektivněji je přerozdělovat,“ říká Veronika Láchová, ředitelka České federace potravinových bank.
V době pokoronavirové krize je distribuce zachráněných potravin ještě naléhavější. „Bohužel, poptávka se nám velmi výrazně zvedla, až o šedesát procent a přičítáme to právě koronakrizi. Během ní se také ukázalo, že naše skladovací kapacity nedostačují,“ popisuje Veronika Láchová. Kvůli restrikcím některým producentům či distributorům zbylo hodně jídla, třeba mraženého pečiva nebo ovoce. „Je jasné, že nám to nemohou vozit po jedné, dvou paletách, proto potřebujeme místo, kde můžeme uskladnit hodně zboží najednou,“ dodává.
Na lepší prostory se mohou například těšit v potravinové bance v Liberci. „Nyní jsme v objektu města, využíváme jeho část. Dotace nám ho umožní odkoupit a rozšířit se do celého objektu. Chystáme se jej také opravit, čímž i snížíme provozní náklady, především za energie,“ říká ředitel potravinové banky Libereckého kraje Josef Vlček. Větší zázemí banka potřebuje, protože se jí daří navazovat spolupráci s dalšími výrobci.
Bankám nehrozí, že by jídla nebylo dost. Jak popisuje ředitelka Federace Veronika Láchová, stále hodně jídla končí v odpadu. Velký prostor pro spolupráci vidí nejen u prodejců, ale i přímo u producentů a dopravců potravin.
Resort životního prostředí 